Rozvoj venkova: Regiony volají po širším programu územní soudržnosti

Venkov potřebuje od Evropské unie více než podporu zemědělství, říká český zpravodaj z Evropského výboru regionů Radim Sršeň

Lokální a regionální politici schválili 6. května na plenárním zasedání Evropského výboru regionůstanovisko týkající se rozvoje venkova po roce 2027. Podle zpravodaje stanoviska Radima Sršně (CZ/EPP), starosty obce Dolní Studénky, stojí evropský venkov na rozcestí a jeho podpora se musí stát pevnou součástí kohezní politiky, která by měla přesahovat rámec úzce sektorově zaměřených zemědělských politik.

Na venkově žije 30 procent obyvatel České republiky, obce do tří tisíc obyvatel také zabírají 79 procent jejího území. V rámci států Evropské unie, kde jsou čísla podobná, zůstávají venkovské oblasti strukturálně podfinancované. Lokální politici proto požadují zásadní změnu přístupu, neboť tento přetrvávající investiční deficit oslabuje nejen územní soudržnost, ale i důvěru občanů v demokratické instituce ve svém regionu. Podle nich nedostatečná podpora venkova v důsledku limituje i dlouhodobou konkurenceschopnost celé Unie.

Sršnovo stanovisko také požaduje, aby rozvoj venkova přestal být vnímán pouze jako doplněk zemědělské politiky. 90 procent obyvatel venkovských regionů pracuje v Evropě mimo zemědělství, přesto většina prostředků z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova historicky směřovala pouze do agrosektoru. Podíl financování investic, které přesahují rámec zemědělství, pak zůstává dlouhodobě pod hranicí 10 %. Stanovisko proto žádá, aby se rozvoj venkova stal jedním z hlavních cílů politiky soudržnosti, což umožní efektivnější financování infrastruktury a služeb.

Ačkoliv se v posledních letech zvýšilo politické povědomí o problémech venkova i o takzvaném právu zůstat, podle stanoviska tento zájem stále neodpovídá reálnému nastavení budoucího víceletého finančního rámce EU (MFF) pro období 2028–2034. MFF funguje jako sedmiletý rozpočtový plán, který určuje finanční limity a priority pro jednotlivé politiky Evropské unie. Pro rozvoj venkova je toto nastavení zásadní, protože definuje objem peněz dostupných pro investice do infrastruktury a kvality života v regionech. Právě v rámci rozpočtu na období 2028–2034 se nyní rozhoduje, zda venkov získá dostatečnou podporu nezávislou na čistě zemědělských dotacích. Navrhovaná struktura národních plánů a integrovaný přístup k financování po roce 2027 sice mohou venkovským oblastem prospět, podmínkou je však zavedení robustních mechanismů pro prověřování dopadů na venkov (rural-proofing) a zajištění bezpečného financování. V neposlední řadě dokument vyzývá k vytvoření specializované koordinační struktury v rámci Evropské komise, která by zajistila, že potřeby venkova budou zohledňovány napříč všemi úrovněmi správy EU, nikoliv jen v rámci zemědělství.

Lokální politici také důrazně varují před rizikem přílišné centralizaceevropských fondů po roce 2027, které by mohly oslabit společné cíle územní soudržnosti. Zpravodaj proto navrhuje zavedení nové doložky o subsidiaritě, která by regionálním a místním samosprávám umožnila požádat Evropskou komisi o zamítnutí takových národních plánů, ve kterých by centralizovaná správa bez náležitého odůvodnění rozhodovala o fondech bez zapojení místních orgánů. Klíčem k úspěchu je podle návrhu posílení principu partnerství, kdy by samosprávy i zástupci občanské společnosti měli mít rozhodující vliv na programování a výběr projektů. V neposlední řadě dokument volá po posílení osvědčených nástrojů místního rozvoje, jako jsou programy LEADER či koncept „Chytrých vesnic“, které se v praxi ukázaly jako nezastupitelné pro posilování demokratického života a rozvoj komunit přímo v terénu.

Citáty

Zpravodaj Radim Sršeň (CZ/EPP), starosta obce Dolní Studénky: „Budoucnost rozvoje venkova je na křižovatce. Venkovské oblasti se mohou buď proměnit v muzeum, nebo v živé a atraktivní místo k životu pro všechny generace. Čelí mnoha výzvám, ale mají také velký potenciál, a jedinou cestou k jejich budoucnosti je komplexní, místně orientovaný, integrovaný přístup zahrnující více fondů a více politik. K dispozici by měly být také adekvátní finanční prostředky pro venkovské oblasti, které by odpovídaly tomu, že zde žije 30 % evropských občanů, stejně jako pro integrované nástroje založené na místním přístupu, jako jsou programy LEADER nebo Smart Villages, jelikož se ukázaly jako velmi úspěšné při zapojování občanů a přinášejí řešení šitá na míru pro každý kout Evropy. Plné využití strategického potenciálu venkovských oblastí a zlepšení kvality života v nich je jediným způsobem, jak zvrátit demografický trend a nespokojenost občanů.“

Veronika Vrecionová (CZ/ECR) členka Evropského parlamentu, předsedkyně Výboru pro zemědělství a rozvoj venkov: "Objevují se obavy, že požadavek národního spolufinancování může snížit atraktivitu rozvoje venkova pro vlády členských států. Ty by mohly být motivovány přesouvat prostředky do programů, které nevyžadují vlastní finanční spoluúčast. Evropský parlament proto vyzývá k navýšení rozpočtu a k vytvoření samostatné rozpočtové položky pro rozvoj venkova. Ta by měla zajistit, že investice do regionů budou plánovány podle vlastních priorit a nebudou vytlačovány jinými oblastmi výdajů"

Souvislosti

• Fotografie a videa z plenárního zasedání.
• Sledujte účet tiskového oddělení Evropského výboru regionů na X.
• Přijaté stanovisko je součástí série 20 stanovisek, na nichž Výbor regionů pracuje s cílem posoudit konkrétní aspekty a předpisy budoucího dlouhodobého rozpočtu EU na období 2028–2034: podívejte se na plán stanovisek.

Kontakt:

Ondřej Chlup

+420 731 065 914

Ondrej.chlup@cor.europa.eu