Rozšíření a Černé moře jsou nyní „jádrem“ strategie EU

Členové Evropského výboru regionů dne 28. ledna zopakovali, že je naléhavě nutné, aby evropské místní a regionální orgány darovaly energetická zařízení ukrajinským městům, neboť tato země čelí kombinaci ochromujících ruských útoků na energetickou infrastrukturu a jedné z nejchladnějších zim za poslední desetiletí.

Výzvy vedené Magali Altounianovou (FR/Renew Europe) na schůzi Komise pro občanství, správu, institucionální a vnější věci (CIVEX) vycházejí z žádosti Sdružení ukrajinských měst a z dopisu předsedy VR a pracovní skupiny VR pro Ukrajinu členům VR a členům Evropské aliance měst a regionů pro obnovu Ukrajiny. Podrobné informace o tom, jak pomoci, jsou k dispozici na internetových stránkách VR.

Setkání zahrnovalo zvláštní prezentaci vyzývající k dlouhodobé podpoře iniciativ v oblasti duševního zdraví pro Ukrajinu se svědectvím španělského odborníka. Prezentaci představil Adrián Zittelli Ferrari (ES/NI), generální ředitel pro záležitosti Evropské unie pro region Murcie, který tvrdil, že „duševní zdraví musí být považováno za ústřední pilíř rekonstrukce“ a požadoval „rozšiřitelná evropská opatření v oblasti duševního zdraví“.

Výzvy k přijetí opatření byly součástí schůze věnované především diskusi a přijímání stanovisek k rozšíření a Černému moři, na níž členové komise CIVEX a zástupci Evropské komise a kyperského předsednictví Rady Evropské unie zdůraznili, že je třeba, aby obyvatelé zemí usilujících o členství v EU zažili praktické výhody integrace dlouho před přistoupením.

Záznam schůze je k dispozici na internetových stránkách VR spolu s podrobnostmi a dokumentací o schůzi.

Rozšíření

Během rozpravy o rozšíření kyperské předsednictví a Evropská komise zdůraznily potřebu další „strategické komunikace“ o rozšíření, což je politika, kterou podle průzkumu Eurobarometru z roku 2025 podporuje většina občanů EU.

Kyperské předsednictví uvedlo, že rozšíření „není pouze politickou volbou, ale strategickým imperativem“, a dodalo, že „je-li rozšíření strategické, musí být naše komunikace rovněž strategická, zaměřená na občany, založená na faktech a prováděná všemi úrovněmi správy“, včetně místních a regionálních orgánů.

Evropská komise představila průzkum Eurobarometr, který zjistil, že 56 % občanů EU podporuje rozšíření. Klíčovým faktorem jsou informace, neboť 74 % občanů, kteří se cítí informováni, podporuje rozšíření ve srovnání se 49 % těch, kteří se cítí neinformováni.

Přispěvatelé označili lepší informovanost, individualizovaný dosah a upřímný dialog za zásadní pro zvýšení a udržení podpory pro větší a silnější Unii. Německo, Francie a Itálie patří mezi osm členských států, kde průzkum zjistil, že podpora je pod průměrem 56 %.

Po diskusi následovalo přijetí dvou stanovisek k výročním zprávám Evropské komise o rozšíření, která podrobně popisují pokrok v reformách, jichž dosáhly země usilující o členství v EU, a určují, kde je zapotřebí dalších zlepšení.

Patrick Molinoz (FR/SES), místopředseda regionu Bourgogne-Franche-Comté a zpravodaj VR pro Ukrajinu, Moldavsko a Gruzii, uvedl: „Otázka rozšíření nabyla v roce 2026 nového rozměru: strategická, hospodářská a politická bezpečnost EU je ohrožena nejen rostoucím nepřátelstvím Ruska, ale také – a to je nové – koncem dlouhotrvajících jistot týkajících se našeho historického amerického spojence. V této souvislosti je nezbytné posílit podporu rozšíření ze strany občanů užším zapojením měst a regionů do výzev a příležitostí, které přináší.“

Gillian Coughlan (IE/RE), členka rady župy Cork a zpravodajka VR pro západní Balkán a Turecko, uvedla: „Rozšíření EU již není vzdálenou politickou rozpravou, ale projektem bezpečnosti, demokracie a odolnosti. O jeho úspěchu bude rozhodnuto na místní úrovni, kde budou evropské hodnoty prožívány a obhajovány. V éře války, dezinformací a vnějšího vměšování jsou silné obce na západním Balkáně a v Turecku strategickým přínosem pro samotnou EU.“

Zástupce Evropské komise uvedl, že „za předpokladu, že bude pokračovat dynamika a tempo reforem“, existuje „realistická možnost“, že by čtyři průkopníci mohli dokončit jednání do svých vlastních cílových dat – 2026 v případě Černé Hory, 2027 v případě Albánie a 2028 v případě Ukrajiny a Moldavska.

Obě stanoviska budou nyní zaslána k přijetí na plenárním zasedání VR ve dnech 4. a 5. března.

Strategický přístup EU k Černému moři

V diskusi o strategickém přístupu EU k Černému moři zpravodaj VR Blagomir Kotsev (BG/RE), starosta Varny, a poslanec Evropského parlamentu Sergej Lagodinskij (DE/Zelení-EFA), spolupředseda Parlamentního shromáždění EuroNest, popsali Černé moře jako zásadní doplněk politiky rozšíření EU, Východního partnerství a iniciativy EU Global Gateway.

V připomínkách členů komise CIVEX oba uvedli, že Černé moře již není na periferii Evropy, ale je spíše na její strategické frontové linii – „dokonce i na jejím geopolitickém jádru“, uvedl poslanec Evropského parlamentu Lagodinsky.

"Tato debata není o technickém spisu," řekl Lagodinskij. "Je to zkouška toho, zda je Evropská unie konečně připravena myslet geopoliticky," řekl a argumentoval, že EU "myslí geopoliticky, jedná lokálně a koordinuje celou Evropu."

Stanovisko VR vymezuje čtyři pilíře strategické agendy z regionálního a místního rozměru: obrana, energetická bezpečnost, hospodářský růst a opatření v oblasti klimatu. Zpravodaj Kotsev, jehož město je největším přístavem EU v Černém moři, zejména zdůraznil potřebu lepšího propojení infrastruktury podél severojižní osy od Baltského moře a Egejského moře, včetně černomořských přístavů Varna a Burgas v Bulharsku a Constanța v Rumunsku.

Pan Kotsev uvedl: „Dnešní náročná doba urychluje potřebu společného evropského přístupu k černomořské oblasti. Události v Evropě, Americe a na Blízkém východě od nás vyžadují, abychom převzali skutečnou odpovědnost. Nejen na papíře, ale i v akci. Ambiciózní, ctižádostivá, žalovatelná. Tak bych rád popsal naši práci lidem ve Varně, až se vrátím domů.

Přijetí stanoviska je plánováno na plenární zasedání VR ve dnech 4. a 5. března.

Podpora Unie pro řízení azylu, migrace a integrace, 2028–2034

Zpravodaj VR k plánovanému finančnímu a správnímu rámci pro azyl, migraci a integraci v příštím dlouhodobém rozpočtu EU uvítal navrhovaný rozpočet pro řízení migrace a azylu. V úvodní diskusi se členy VR však zpravodaj Arnoldas Abramavičius (LT/ELS), člen rady obce Zarasai, varoval, že záměr Evropské komise vypracovat pro každý členský stát jeden plán může vést k tomu, že místní a regionální orgány budou delegovány na pouhé konzultující subjekty a bude ohrožena předvídatelnost jejich financování.

Pan Abramavičius uvedl, že jeho návrh stanoviska zdůrazní, že je nezbytné, aby místní a regionální orgány měly strukturované a právně zaručené úlohy, že je důležité předvídatelné víceleté financování a že je třeba, aby jakékoli zvýšení podmínek financování EU odpovídalo cílenému budování kapacit.

Pan Abramavičius uvedl: „Řízení migrace je evropskou výzvou, kterou nelze řešit bez zapojení regionů a obcí. Jako zpravodaj budu usilovat o to, aby zdroje EU v budoucím VFR podporovaly kapacity místních a regionálních orgánů přispívat ke komplexnímu a řádnému řízení migrace, integrace a navracení.“