Posílení připravenosti Evropy na krize vyžaduje silné zapojení místních a regionálních orgánů

VR zdůrazňuje potřebu diferencovaných, místně orientovaných přístupů k rozvoji venkova.  

Na mee ting dne 4. února vynechání C pro N atural R esources (NAT) Evropského výboru regionů (VR) stanovilo, že Evropa by mohla lépe předvídat krize, odolávat jim a reagovat na ně, od geopolitických otřesů a narušení dodavatelského řetězce až po mimořádné situace v oblasti zdraví. V řadě  stanovisek členové komise NAT  zdůrazňují ústřední úlohu měst a regionů v připravenosti. Rovněž zdůraznili   význam silného, místně orientovaného přístupu k rozvoji venkova po roce 2028. 

Připravenost na krize  

Nedávné krize, včetně pandemie COVID-19 a útočné války Ruska proti Ukrajině, odhalily závažné nedostatky ve schopnosti Evropy zajistit v mimořádných situacích základní zboží, lékařská protiopatření a služby. V návrhu stanoviska Strategie EU pro vytváření zásob, který vede János Ádám Karácsony (HU/EKR), místopředseda rady župy Pest Vármegye, VR vítá ambici Komise posílit materiální připravenost a zároveň zdůrazňuje, že bezpečnost dodávek vyžaduje koordinovaný, místně orientovaný přístup. Města a regiony jako první pociťují dopady krizí a jsou klíčovými aktéry zajišťujícími kontinuitu základních služeb. 

VR proto vyzývá k plnému zapojení místních a regionálních orgánů do navrhování a provádění strategií připravenosti, včetně přeshraničního plánování a sítí EU pro vytváření zásob. Posílení evropské výrobní kapacity a jednotného trhu musí jít ruku v ruce se subsidiaritou a víceúrovňovou správou, aby opatření v oblasti připravenosti odrážela územní potřeby a zranitelná místa. 

Zpravodaj Karacsony prohlásil: „Evropa musí zvýšit svou úroveň materiální připravenosti. Nedávné krize ukázaly, že naše odolnost závisí na silnější koordinaci, transparentní správě a spolehlivých interoperabilních systémech vytváření zásob na všech úrovních správy. Města a regiony, které často reagují jako první, potřebují předvídatelné financování, jasnější úlohu a moderní logistickou infrastrukturu, aby mohly v dobách narušení dodávek udržet tok základního zboží.“ 

Zdravotní bezpečnost je klíčovým prvkem celkové odolnosti Evropy. Návrh stanoviska ke strategii pro lékařská protiopatření zdůrazňuje, že účinná připravenost v oblasti zdraví vyžaduje trvalé investice v celém cyklu řešení krizí, od prevence až po obnovu. Vzhledem k tomu, že systémy zdravotní péče jsou ve většině členských států decentralizované, hrají regiony a města rozhodující úlohu při řízení nemocnic, logistice, komunikaci a zavádění lékařských protiopatření, zejména ve zranitelných a přeshraničních oblastech. 

Stanovisko, které vede pan Antonio Aurigemma (IT/EKR), obyvatel regionální rady  regionu Lazio, zdůrazňuje význam strategie gi c stockpi les, společné léčby a diverzifikace ed su ply chai ns a zároveň varuje, že inovace a výroba nemohou být aktivovány pouze během krizí. Trvalé investice do výzkumu, digi tal syste ms, s kills a civil-mi litary coope ration jsou e ssenti al to ens ure t imely a e přestat mít přístup k život zachraňujícím lékařským protiopatřením. 

Rapporteu r Aurigemma uvedl: „Úspěchy nedávných globálních krizí ukázaly, že je naléhavě nutné, aby EU posílila odolnost a strategickou odezvu svého ekosystému zdravotnického průmyslu. Měli bychom založit budoucí připravenost na poznatcích získaných z minulých pandemií a dále se zapojit do dialogu o připravenosti v oblasti zdraví a civilně-vojenské obraně, abychom zajistili včasná a účinná opatření.“ 

Tato politická sdělení silně rezonují se zjištěními nové zprávy Společného výzkumného střediska (JRC)  o účinné odolnosti vůči katastrofám, která vychází ze studie VR „Místní a regionální úspěchy investic do odolnosti vůči katastrofám“ (květen 2025). Zpráva jasně ukazuje, že začlenění místních a regionálních perspektiv do cílů EU v oblasti odolnosti vůči katastrofám  má zásadní význam a  že účinná připravenost a reakce závisí na místních znalostech, silné místní správě a aktivním zapojení měst a regionů do plánování a provádění. 

Oba návrhy stanovisek mají být přijaty na plenárním zasedání VR v Ma y. 

Budoucnost r ural d evelopment  

Členové komise NAT rovněž přijali návrh  stanoviska k budoucnosti rozvoje venkova po roce 2028, který vedl zpravodaj Radim Sršeň (CZ/ELS), člen místního shromáždění obce Dol n í Studénk y. V návrhu stanoviska se zdůrazňuje, že venkovské oblasti mají zásadní význam a zaslouží si větší politickou pozornost. Vyzývá k tomu, aby se s rozvojem venkova zacházelo jako shorizontem před příštím víceletým finančním rámcem (VFR) podporovaným integrovaným financováním, systematickým ověřováním dopadu na venkovské oblasti, územním označováním a jasnou definicí venkova. 

Zpravodaj Sršeň uvedl: „Rozvoj venkova má v rámci příštího programového období zásadní význam. Svět se mění a nové nařízení vypracované Evropskou komisí C ommi ssion je velmi odlišné od minulosti – je to evoluční evoluce, nikoli evo lution. Abychom se vyrovnali se všemi výzvami, kterým venkovské oblasti čelí, musíme přejít od spravedlivého zemědělství k přístupu založenému na holistickém přístupu, k přístupu založenému na více politikách a k přístupu založenému na více politikách,  abychom se vyhnuli pokušení postavit se proti politikám v oblasti venkova a zemědělství. A potřebujeme na míru šitá, místně orientovaná řešení, protože každý region je jiný: máme ostrovy, máme horské oblasti, máme nejvzdálenější oblasti, a proto potřebujeme recept na řešení pro každý  region.“ 

Návrh stanoviska má být přijat na plenárním zasedání VR v Ma y. 

Také během setkání  

Komise NAT připravuje řadu  stanovisek k zemědělsko-potravinářským politikám souvisejícím s novým víceletým finančním rámcem (VFR) na období po roce 2027. Poslanci dnes vedli rozpravu o: 

• společnou zemědělskou politiku, zpravodaj: Piotr Calbecki (PL/ELS); 

• společnou rybářskou politiku, Evropský pakt o oceánech a námořní a akvakulturní politiku Unie, zpravodaj: Thibaut Guignard (FR/ELS); 

• Společná organizace trhu se zemědělskými produkty a projekt EU pro školy, zpravodaj: Alessio Mammi (IT/SES). 

Členové komise NAT poté uspořádali první výměnu názorů k těmto stanoviskům:  

• Strategie generační obnovy v zemědělství, zpravodaj: Emiliano Garcia-Page Sanchez (ES/SES); 

• mechanismus civilní ochrany Unie, zpravodaj: Adam Banaszak (PL/EA); 

• Program pro spotřebitele na období 2025–2030 a akční plán pro spotřebitele na jednotném trhu, zpravodaj: Adam Ciszkowski (PL/EKR). 

Souvislosti  

Fotky a videa ze setkání.