Regiony a města musí jít příkladem při posilování konkurenceschopnosti Evropy a klást důraz na místní a regionální představitele.

Regiony a města mají zásadní význam pro konkurenceschopnost Evropy, neboť jsou klíčovými hybateli inovací, průmyslu a růstu. Během plenárního zasedání Evropského výboru regionů (VR) dne 4. března vedli místní a regionální představitelé s výkonným místopředsedou Komise Stéphanem Séjourným diskusi o konkurenceschopnosti Evropy a o nově předloženém aktu o průmyslovém urychlovači, přičemž zdůraznili, že plné zapojení místních a regionálních orgánů je klíčem k využití silných stránek regionů a zajištění vyváženého územního průmyslového rozvoje.  

Regiony jako klíčoví aktéři konkurenceschopnosti Evropy  

Během diskuse se Stéphanem Séjourným, výkonným místopředsedou Evropské komise a komisařem pro prosperitu a průmyslovou strategii, členové VR zdůraznili, že konkurenceschopnost Evropy a integrita jednotného trhu závisí na posílení postavení regionů a měst jako strategických partnerů při provádění. Zdůraznili, že bez silné víceúrovňové správy a místního přístupu hrozí, že EU namísto uvolnění růstového potenciálu ve všech regionech prohloubí územní rozdíly. Místní a regionální orgány spravují významný podíl veřejných investic v EU, a mají proto rozhodující schopnost podněcovat inovace, prosazovat udržitelnost a posilovat strategickou autonomii Evropy. Členové VR zdůraznili, že roztříštěnost právních předpisů, administrativní zátěž a investiční nejistota v členských státech nadále brání podnikům, zejména malým a středním podnikům, a oslabují globální konkurenceschopnost Evropy. V této souvislosti zdůraznili potřebu dosáhnout transparentního a předvídatelného rámce financování.  

Diskuse se rovněž zaměřila na akt o průmyslovém urychlovači, který ten den představila Evropská komise, přičemž regionální představitelé zdůraznili, že je třeba urychlit povolování a podporovat přechod energeticky náročných odvětví na čistou energii, a zdůraznili, že jeho úspěch bude záviset na účinném územním provádění vzhledem ke klíčové úloze regionů a měst. Komisař Séjourné znovu potvrdil, že obrana evropského průmyslu vyžaduje silnou strategii „Made in Europe“, jednodušší investiční pravidla a větší podporu regionálních průmyslových zón, které jsou jádrem evropských hospodářských ekosystémů. Zdůraznil, že průmyslový růst musí jít ruku v ruce se Zelenou dohodou pro Evropu, posílit územní soudržnost a snížit energetickou závislost vzhledem k rostoucím cenám plynu.  

Místní strategie konkurenceschopnosti

V návaznosti na tuto diskusi přijali členové VR stanovisko k Evropskému fondu pro konkurenceschopnost (ECF), který má být vytvořen v roce 2028 v rámci budoucího dlouhodobého rozpočtu EU, v němž varovali, že sloučení 14 programů do jediného nástroje nesmí oslabit dříve účinné nástroje, které se úspěšně dostaly do místních a regionálních ekosystémů. Navrhli rovněž vypustit možnost, aby členské státy financovaly opatření ECF prostřednictvím vnitrostátních a regionálních programů partnerství.  

Místní a regionální představitelé navíc tvrdí, že konkurenceschopnost by měla být v kontextu ECF definována jako tržně orientovaná a místně orientovaná. Zdůraznili, že do rámce hodnotového řetězce ECF by měla být zapojena všechna území, a zdůraznili, že jsou nejen příjemci finančních prostředků EU, ale také klíčovými katalyzátory, koordinátory a testovacími místy pro regionální inovační ekosystémy. Tyto ekosystémy propojují univerzity, výzkumná střediska, podniky, začínající podniky, malé a střední podniky a subjekty občanské společnosti a mají zásadní význam pro převedení evropských průmyslových priorit do konkrétních projektů v praxi.  

Stanovisko vyzývá ECF, aby spojil globální evropskou strategii konkurenceschopnosti se silným místním rozměrem, zejména prostřednictvím obnovených strategií pro inteligentní specializaci. Zdůrazňuje rovněž, že musí být zachována zásada územní soudržnosti, a navrhuje zahrnout zásadu „významně nepoškozovat soudržnost“ a předběžné posouzení územního dopadu pro pracovní programy a výzvy Evropského rámce solidarity. Členové VR dále zdůraznili význam podpory čistých technologií, dekarbonizace průmyslu a přizpůsobení se změně klimatu jako hlavních složek konkurenceschopnosti Evropy. 

Citáty

Kata Tüttő, předsedkyně Evropského výboru regionů: „Zvýšení konkurenceschopnosti Evropy nemůže nastat, pokud zaměříme strategii EU na několik gigatováren vybraných v uzavřené místnosti v Bruselu. Konkurenceschopnost – a hospodářská odolnost – vyžaduje policejní strategii, která podpoří práci regionů a měst s cílem mobilizovat inovační kapacitu našich malých a středních podniků v praxi, propojit podnikání a výzkum a vytvořit vhodné podmínky pro rozkvět a růst nových myšlenek. Centralizovaná EU shora dolů by nebyla konkurenceschopnější EU, ale slabší EU, která by nebyla schopna zvládat změny a narušení.“ 

Zpravodaj Pehr Granfalk (SE/ELS), člen zastupitelstva obce Solna: „Větší zjednodušení nesmí být nikdy synonymem větší centralizace. A při utváření příštího VFR musíme mít na paměti: víceletý finanční rámec je mnohem více než jen rozpočet – jedná se o evropský strategický investiční plán na posílení konkurenceschopnosti Evropy a musí fungovat v celé Evropě, a to i na místní a regionální úrovni.“ 

Stéphane Séjourné, evropský komisař pro prosperitu a průmyslovou strategii: „Regiony jsou jádrem evropské průmyslové politiky. Jsou to ty, které hostí průmyslové projekty, podporují místní podniky, rozvíjejí infrastrukturu a školí talenty, které budou naše průmyslová odvětví potřebovat. Průmyslové ekosystémy se budují také v regionech: mezi podniky, univerzitami, výzkumnými středisky a místními orgány. Naše ambice jsou proto kolektivní: učinit z Evropy nejen trh, ale také území výroby, inovací a pracovních míst v průmyslu. Posílením našeho průmyslu rovněž posilujeme územní soudržnost, klimatickou transformaci a hospodářskou suverenitu Evropy.“ 

Souvislosti

• Video a fotografie z debaty.  

• Evropská komise navrhla vytvoření Evropského fondu pro konkurenceschopnost jako součást příštího víceletého finančního rámce (VFR) na období 2028–2034. Mělo by to vést k investicím do strategických technologií s cílem zjednodušit a urychlit financování EU a podnítit soukromé a veřejné investice. 

• Na neformálním setkání v Aldenu Biesen dne 12. února se vedoucí představitelé EU dohodli na posílení konkurenceschopnosti Evropy prohloubením evropského jednotného trhu směrem k „jednomu trhu pro jednu Evropu“, prosazováním zjednodušení právních předpisů a mobilizací veřejných a soukromých investic, a to i v souvislosti s víceletým finančním rámcem, na podporu strategických odvětví a transformace energetiky a prováděním otevřené, ale diverzifikované obchodní politiky. 

• Dne 4. března představila Evropská komise akt o průmyslovém akcelerátoru (IAA), přelomovou iniciativu, jejímž cílem je podpořit dekarbonizovanou a odolnou výrobu v celé EU. VR v současné době připravuje stanovisko k posouzení dopadů, které vypracoval zpravodaj Willy Borsus (BE/Renew), člen zastupitelstva obce Marche-En-Famenne.  

• Kromě stanoviska k Fondu pro konkurenceschopnost pracuje VR na dalších 19 stanoviscích s cílem posoudit konkrétní aspekty a předpisy budoucího dlouhodobého rozpočtu EU na období 2028–34: zkontrolovat plán stanovisek. Tiskové zprávy k dalším stanoviskům souvisejícím s VFR, která byla projednána na plenárním zasedání ve dnech 4. a 5. března, včetně stanovisek k víceletému finančnímu rámci na období po roce 2027, včetně balíčku týkajícího se vlastních zdrojů, a k programu pro jednotný trh a cla, budou po přijetí k dispozici on-line.   

Kontaktní osoba: 

Theresa Sostmann
Tel.: +32475999415
Theresa.Sostmann@cor.europa.eu