Rozhovor s Lucou Menesinim – zpravodajem VR k nařízení o výkonnostním rámci 2028-34

Jste zpravodajem VR k novému nařízení o výkonnostním rámci obsaženému v návrhu víceletého finančního rámce na období 2028–34. Zní to velmi technicky, můžete vysvětlit, proč je toto téma tak důležité?

Nařízení o výkonnostním rámci vypadá na první pohled jako technické cvičení týkající se ukazatelů a podávání zpráv. Ve skutečnosti je hluboce politický, protože bude utvářet způsob, jakým rozpočet EU definuje úspěch, přiděluje finanční prostředky a prosazuje priority ve všech politikách.

Toto nařízení neměří pouze efektivitu výdajů; stanoví rovněž zásady, které určují, na co je rozpočet EU určen. Jak bylo zdůrazněno v návrhu stanoviska VR, na němž pracuji a který byl přijat komisí COTER dne 5. února, hrozí, že model správy navržený Evropskou komisí ukončí regionální politiku a společné evropské rovné podmínky tím, že podpoří znárodnění financí EU a oslabí postavení regionů a měst při poskytování finančních prostředků EU. V tomto smyslu by tento rámec mohl špatným způsobem změnit rovnováhu mezi cíli EU, vnitrostátními prioritami a územní soudržností.

Výkonnostní rámec navíc ovlivňuje administrativní zátěž, inovační kapacitu a územní spravedlnost. Pokud by byla špatně navržena, mohla by odrazovat od inovativních projektů a snižovat přidanou hodnotu politik soudržnosti a rozvoje venkova.

Jaké jsou hlavní obavy a požadavky pro stanovisko, na němž pracujete?

Stanovisko se zaměřuje na tři hlavní otázky:

1. Předcházení opětovnému převedení politiky soudržnosti na vnitrostátní úroveň.
Hrozí, že navrhovaný rámec přesune kontrolu od řídicích orgánů a regionálních aktérů k plánům výkonnosti na vnitrostátní úrovni, což naruší místně orientovanou politiku a územní rozmanitost.

2. Vyhnout se falešnému zjednodušení a nadměrné byrokracii.
I když je systém koncipován jako zjednodušení, důkazy od řídicích orgánů naznačují, že by mohl zvýšit administrativní zátěž, neboť podávání zpráv o výkonnosti by se rovnalo stávajícím kontrolám auditu a výdajů, nikoli je nahrazovalo.

3. Ochrana inovací, podstupování rizik a územní přidané hodnoty.
Příliš rigidní ukazatele a standardizované cíle mohou znevýhodňovat experimentování, odrazovat od inovativních místních projektů a omezovat politiku soudržnosti spíše na zaškrtávání políček než na dopad.

Za tímto účelem stanovisko vyzývá k tomu, aby:

· Nová horizontální zásada: „nepoškozovat soudržnost“ a zajistit, aby všechny rozpočtové nástroje EU podporovaly územní soudržnost – nejen fondy soudržnosti. A to by se mělo vztahovat na všechny okruhy, včetně konkurenceschopnosti a inovací.

důslednější uplatňování subsidiarity, které zaručí zapojení regionálních a místních orgánů do vnitrostátních a regionálních plánů.

· Skutečné zjednodušení, včetně odpovídajícího financování technické pomoci, zejména pro menší obce.

Přechodná období, aby se zabránilo otřesům při provádění, které by mohly oddálit financování a poškodit příjemce.

Máte pocit, že Evropský parlament v této fázi naslouchá hlasu regionů a měst? Jak úzce spolupracujete s jejími členy?

V Evropském parlamentu roste povědomí o tom, že budoucnost politiky soudržnosti a správy rozpočtu EU nelze utvářet bez regionů a měst. Úzce spolupracujeme s poslanci Evropského parlamentu napříč politickými skupinami, zejména s těmi, které se zabývají regionálním rozvojem, zemědělstvím a rozvojem venkova a rozpočtovými výbory, a se zpravodaji pro související spisy. V klíčových otázkách panuje konvergence: zamezení nadměrné centralizaci, zajištění soudržnosti a zachování místní flexibility.

Institucionální rovnováha však zůstává křehká. Parlament je vnímavý, ale zásadní je i nadále silný a koordinovaný příspěvek územních subjektů. Úlohou VR je právě promítnout územní realitu do legislativního dopadu a posilujeme spojenectví s Parlamentem s cílem zajistit, aby se při jednáních odrážely místní a regionální hlasy. 

V říjnu jste se zúčastnil veřejného protestu #CohesionAlliance proti navrhovanému znárodnění politiky soudržnosti. Od té doby uplynulo několik měsíců. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zaslala dva dopisy, v nichž navrhla změny původního návrhu. Zdá se však, že dosažení jednomyslnosti mezi vládami členských států je i nadále výzvou. Myslíte si, že jednání jdou správným směrem?

Mobilizace regionů a měst, mimo jiné prostřednictvím #CohesionAlliance, již měla hmatatelný politický dopad. Následné dopisy Komise a navrhované úpravy signalizují, že tlak ze strany území a progresivních aktérů je důležitý.

Rizika však přetrvávají. Dosažení jednomyslnosti mezi členskými státy je obtížné a některé vlády nadále prosazují větší vnitrostátní kontrolu nad fondy EU, což by mohlo oslabit soudržnost, snížit územní spravedlnost a roztříštit solidaritu EU. Pokrok je možný, ale pouze pokud bude pokračovat politický tlak. Směr jízdy musí zůstat jasný: Politika soudržnosti musí zůstat evropskou, místně orientovanou a územně ukotvenou – nesmí být přeměněna na soubor vnitrostátních výdajových přídělů.

Nařízení o výkonnostním rámci proto není technickou poznámkou pod čarou, ale jedním z bojišť, která určí, zda rozpočet EU zůstane nástrojem konvergence a solidarity, nebo se stane mechanismem národní roztříštěnosti.

V této fázi se navzdory stále náročnějšímu geopolitickému kontextu stále zdá, že předsedkyně von der Leyenová a několik členských států plně nepochopily, že silnější Evropa nutně vyžaduje silnější rozpočet EU a že konkurenceschopnější Evropu lze vybudovat pouze tehdy, budou-li mít všechny regiony možnost soutěžit. Opuštění některých území nebo nedostatečné financování klíčových odvětví Evropu neposílí – učiní ji roztříštěnější, nerovnější a v konečném důsledku zranitelnější.

[Rozhovor byl zveřejněn v 15. vydání zpravodaje #CohesionAlliance]