Rozšíření EU čelí výzvám v oblasti místní správy a místní demokracie

Evropský výbor regionů vyzval Evropskou unii, aby se zabývala problémem „zmocnění se místního státu“ v zemích, které si přejí vstoupit do Unie, a v naléhavém usnesení o Turecku „důrazně odsoudil zatýkání a zadržování místních opozičních vůdců, včetně istanbulského starosty Ekrema İmamoğlua“.

Výzvy pro místní a regionální politiky byly učiněny ve dnech 2. a 3. dubna na plenárním zasedání shromáždění EU po diskusi o rozšíření s EU, které se zúčastnila evropská komisařka pro rozšíření Marta Kosová.

Usnesení VR o Turecku varuje, že „systematické útoky na opoziční politiky ohrožují základy demokratických společností“, vyzývá vysokého představitele / místopředsedu Evropské komise, „aby zvážil zavedení omezujících opatření v rámci globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv“, a uvádí, že „pokračující zhoršování situace v oblasti základních práv by mělo vést k přezkumu účasti Turecka na finančních a institucionálních programech EU“. Usnesení odráží varování VR od roku 2016 ohledně škod způsobených místní demokracii v Turecku nahrazením mnoha zvolených starostů vládou jmenovanými správci.

VR rovněž velmi kritizuje reakci srbských orgánů na měsíce protestů po zřícení střechy železniční stanice v Novém Sadu. Ve stanovisku k rozšíření na západním Balkáně a v Turecku VR vyjadřuje „vážné znepokojení nad zadržováním a následnou deportací aktivistů občanské společnosti, včetně občanů členských států EU“, a „se znepokojením konstatuje, že tato opatření mohou ohrozit základní svobody“.

Ve svém přezkumu pokroku na cestě k rozšíření EU v roce 2024 členové VR zdůraznili, že je „mimořádně důležité“, aby každá země, která si přeje vstoupit do EU, dosáhla souladu se zahraniční a bezpečnostní politikou Unie, a rovněž zdůraznili „velkou úlohu“, kterou musí v procesu provádění rozšíření hrát občanská společnost kandidátských zemí.

Hodnocení VR se zaměřují především na správu a řízení na místní a regionální úrovni a popisují účinnou místní a regionální samosprávu a vzkvétající místní demokracii jako „základní prvky“ systémů brzd a protivah v kandidátských zemích. VR konstatuje, že navzdory válce dosáhla Ukrajina „pokroku v místní správě, obnově a decentralizaci“. Na západním Balkáně VR poukazuje na problém „zmocnění se místního státu“, kdy je systém místní správy zcela nebo částečně uchvácen mocnými jednotlivci nebo skupinami.

Doporučení VR rovněž zdůrazňují širší přínosy podpory EU místním a regionálním orgánům, pokud jde o „měkkou sílu“, a chválí „nezbytnou úlohu místních a regionálních orgánů při podpoře usmíření, řešení historických dědictví a řešení dvoustranných otázek prostřednictvím dialogu, budování důvěry a společných přeshraničních iniciativ“.

VR upozornil na výhody přeshraniční spolupráce tím, že poprvé pozval starosty společných evropských hlavních měst kultury pro rok 2025 – Nova Gorica ve Slovinsku a Gorizia v Itálii, a to ve dvou městech, která mají společnou hranici. Od vstupu Slovinska do EU v roce 2004 se obě dříve rozdělená města sloučila do jedné městské komunity, která sdílí centrální náměstí a síť veřejné dopravy. Komisař Kos uvedl, že Nova Gorica a Gorizia „každý den realizují vizi evropského míru. Starostové – Samo Turel (SI/Renew Europe) z Nové Gorice a Rodolfo Ziberna z Gorizie – uvedli, že integrace obou měst ukazuje, že koexistence je možná i přes dřívější rozdělení.

Citáty:  

• Kata Tüttő, předsedkyně Evropského výboru regionů: „Rozšíření není jen o kreslení nových čar na mapě. Jde o budování míru, stability a příležitostí pro všechny v Evropě. Města a regiony v celé Evropě mají co nabídnout: Znalosti, zkušenosti a solidarita. Díky přeshraniční spolupráci a spolupráci v terénu můžeme pomoci utvářet Evropu, která bude jednotnější, bezpečnější a více prosperující. Hlasy místních a regionálních představitelů jsou v tomto procesu důležité, protože právě v našich komunitách je pociťován skutečný dopad členství v EU. A právě díky spolupráci na všech úrovních můžeme společně hájit naše společné hodnoty a čelit výzvám naší doby.“  

• Marta Kos, evropská komisařka pro rozšíření: „Pevně věřím, že místní a regionální představitelé jsou zásadními architekty při budování Evropské unie. Starosta Turel a starostka Giverna v Nové Gorici a Gorizii realizují vizi evropského míru každý den. Svět kolem se rychle mění, což vyžaduje, aby Evropa převzala větší odpovědnost za svou vlastní stabilitu a obranu. A posílila to, co jsme již dlouho věděli, že větší sjednocená Evropa je silnější Evropa. Rozšíření je nezbytné pro naši bezpečnost, prosperitu a dlouhodobou sílu Evropy. A tohoto okamžiku se musíme chopit. 

• Aleksandra Dulkiewicz (PL/ELS), starostka Gdaňsku a zpravodajka VRk tématu Balíček týkající se rozšíření 2024 – Ukrajina, Moldavsko a Gruzie: „Proces rozšíření musí být založen na zásluhách. Zadruhé by měla existovat decentralizace, a to nejen jako myšlenka, ale také z hlediska fiskální decentralizace. Za třetí, musíme si být vědomi činnosti nepřátelských aktérů, včetně manipulace s médii, manipulace s veřejným míněním, dezinformací. Za čtvrté, úloha nevládních organizací je velmi důležitá pro podporu integračního procesu. A konečně potřebujeme dvoustrannou spolupráci, město od města, vesnice od vesnice, region od regionu.“ 

• Jean-Luc Vanraes (BE/RE), člen rady města Uccle a zpravodaj VR ktématu Balíček týkající se rozšíření 2024 – západní Balkán a Turecko:  „Tato zpráva byla vypracována v době zastíněné mezinárodními a vnitřními konflikty, které ohrožují zásady právního státu a demokracie, a to i pro místní orgány. Obecně lze konstatovat, že diskuse o subsidiaritě a financování místních samospráv musí být stále důkladně vedena. Pokud jde o Kypr, je bohužel nutné opakovaně prosazovat provádění rezolucí přijatých Radou bezpečnosti OSN.“ 

Souvislosti:  

• Diskuse o rozšíření může být znovu zhlédnuta na internetových stránkách VR; Fotografie lze nalézt zde.  

• Nova Gorica a Gorizia jsou evropskými hlavními městy kultury v roce 2025, první přeshraniční obce, které získaly titul. Mírová smlouva mezi Itálií a Jugoslávií v roce 1947 vyústila v rozdělení jednoho města. Spolupráce mezi oběma městy je částečně usnadněna evropským seskupením pro územní spolupráci (ESÚS), které poskytuje právní základ pro přeshraniční spolupráci. VR odpovídá za vedení rejstříku ESÚS. 

• Návrh naléhavého usnesení o zatčení tureckých starostů a útoku na místní demokracii v Turecku, přijatý dne 3. dubna 2025: tisková zpráva. 

• Dvě stanoviska přijatá Evropským výborem regionů dne 2. dubna – „Balíčektýkající se rozšíření 2024 – Ukrajina, Moldavsko a Gruzie“a „Balíčektýkající se rozšíření 2024 – západní Balkán a Turecko“ – posuzujípokrok devíti zemí usilujících o členství v EU v reformách souvisejících s EU z hlediska místní a regionální správy. Kromě toho, že stanoviska poskytují doporučení pro jednotlivé země ke zvážení orgánům EU, vyzdvihují řadu zastřešujících sdělení. Patří mezi ně: kritická potřeba účinné místní samosprávy a decentralizace – jak politické, tak fiskální – s cílem usnadnit integraci kandidátských zemí; význam zapojení místních a regionálních orgánů souvisejících s EU do reforem vzhledem k jejich úloze při provádění přibližně 70 % právních předpisů EU; potřeba bojovat proti „zmocňování se místních států“ na západním Balkáně; a zvláštní význam místních a regionálních orgánů pro přeshraniční spolupráci, ochranu životního prostředí, připravenost na katastrofy a boj proti dezinformacím. Stanoviska zdůrazňují novou naléhavost toho, aby EU vzhledem k současnému geopolitickému kontextu posílila svůj vliv a posílila stabilitu v sousedních regionech. 

• Doporučení VR zdůrazňují hodnotu mezinárodních partnerství mezi městy a mezi regiony. VR je spoluzakladatelem Evropské aliance měst a regionů pro obnovu Ukrajiny, pro niž slouží jako sekretariát. Aliance podporuje regionální a obecní správy, aby navázaly spolupráci s regionálními a městskými výzvami na Ukrajině. 

• Evropská komise formálně zahájila přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskem v červnu 2024. V roce 2023 EU uznala Gruzii za kandidátskou zemi na členství v EU, ale podmínila zahájení rozhovorů o dalších reformách. Černá Hora předběžně uzavřela tři z 33 kapitol jednání. Srbsko zahájilo jednání o dvou ze šesti tematických „klastrů“ jednání. Albánie zahájila v roce 2024 dvě tematická jednání. Turecko zahájilo jednání o přistoupení k EU v roce 2005; Jednání jsou v současné době na mrtvém bodě. V březnu 2024 Evropská rada rozhodla o zahájení přístupových jednání s Bosnou a Hercegovinou; Severní Makedonie v současné době čeká na zelenou od Evropské rady pro zahájení rozhovorů. Kosovo* je považováno za potenciálního kandidáta na členství v EU.  

*Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

Kontaktní osoba:

Andrew Gardner

Tel.: +32 473 843 981

andrew.gardner@cor.europa.eu