Dne 9. října 2023 zveřejnil Výbor regionů svou Výroční zprávu EU o stavu regionů a měst, která obsahuje aktuální přehled nejpalčivějších problémů, s nimiž se potýkají regiony a města v celé Unii, a rovněž řešení z praxe. Dokument má sloužit jako zdroj informací pro politická rozhodnutí EU.
Poskytuje náhled na to, jak regiony a města řeší následky krizí, jako jsou klimatické katastrofy nebo ruská válka proti Ukrajině. Ukazuje, jak regiony a města přispívají k provádění dlouhodobých změn v našich společnostech prostřednictvím ekologické a digitální transformace a zároveň posilují soudržnost.
Vnímání Evropy z místního a regionálního pohledu
Tato zpráva vychází z původních studií, které nechal vypracovat Evropský výbor regionů, a také z akademického výzkumu, příspěvků dalších evropských orgánů a institucí a volně dostupných dokumentů a poskytuje tvůrcům politik a příslušným zainteresovaným stranám potřebná fakta a údaje. Nejdůležitější závěry a doporučení zazněly ve výročním projevu o stavu regionů a měst v Evropské unii, který 9.října 2023 pronesl předseda Evropského výboru regionů Vasco Alves Cordeiro.
Letošní zpráva se zaměřuje na nejpalčivější problémy, jimž čelí regiony a města EU. Nabízí nápady a řešení z praxe týkající se mimořádných událostí a krizí, jako jsou klimatické katastrofy, ruská válka proti Ukrajině či nedostatek energií, ale také provádění dlouhodobých změn prostřednictvím ekologické a digitální transformace za současného posilování soudržnosti.
Je zaměřena do budoucnosti a má posloužit jako prognostické vodítko s ohledem na volby do Evropského parlamentu a na příští funkční období orgánů EU.
Zahrnuje rovněž „regionální a místní barometr“, což je průzkum realizovaný v partnerské spolupráci s agenturou IPSOS, jehož účelem je shromáždit názory zvolených zástupců z celé Evropy.
Regionální a místní barometr
Ve 27 členských státech Evropské unie působí více než milion politiků zvolených na nižší než celostátní úrovni. Tito místní politici zastupují velice rozmanité volební obvody na různých úrovních správy, včetně federálních států, regionů, provincií, okresů, městských obvodů nebo obcí. Bleskový průzkum Eurobarometru poskytuje místním politikům v EU důležitou platformu, na níž se mohou podělit o své názory na výzvy a priority EU.
Z odpovědí vyplývá, na co je podle místních politiků zapotřebí se na úrovni EU v prvé řadě soustředit, jak jsou obeznámeni s celounijními iniciativami a možnostmi financování z prostředků EU, co si myslí o budoucnosti Evropy a jak reagují na mimořádnou situaci způsobenou válkou na Ukrajině.
Hlavní zjištění
- 50 % místních politiků uvedlo, že jejich regionální nebo místní orgán zřizuje přijímací střediska pro uprchlíky a poskytuje jim ubytování a 33 % orgánů uprchlíkům poskytuje přístup k sociální a zdravotní péči.
- Více než čtyři z deseti respondentů (45 %) jsou toho názoru, že regiony a města EU mohou přispět k obnově Ukrajiny, budou-li zapojeny do širšího evropského plánu obnovy Ukrajiny. Přibližně tři z deseti respondentů mají za to, že nejúčinnějším řešením je finanční a materiální podpora (31 %), programy partnerské spolupráce za účelem posílení technické a institucionální kapacity a výměny osvědčených postupů (30 %) a prosazování řádné správy věcí veřejných na místní a regionální úrovni (27 %).
- Pokud jde o informovanost týkající se možnosti financování z prostředků EU (v rámci politiky soudržnosti), přibližně čtvrtina respondentů (23 %) odpověděla, že jsou informováni o prostředcích, které jejich město nebo region obdrželo v posledních dvou letech, a že se do tohoto procesu zapojili. Naopak 36 % respondentů odpovědělo, že o této možnosti vědí, ale nevyužili ji, a 33 % uvedlo, že o této možnosti nevěděli ani ji nevyužili (počet respondentů, kteří takto odpověděli, se pohyboval od 2 % v Chorvatsku až po 71 % v Dánsku).
- Na otázku ohledně přidané hodnoty politiky soudržnosti ve srovnání s jinými zdroji financování (celostátními nebo regionálními) většina respondentů (53 %) odpověděla, že tyto fondy podporují konkrétní typy projektů. Čtvrtina respondentů (25 %) uvedla, že tyto fondy přinášejí přidanou hodnotu, pokud jde o přeshraniční spolupráci s jinými městy a regiony.
- Většina respondentů (62 %) prohlásila, že jejich město nebo region přijaly v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu opatření, jejichž cílem je snížit spotřebu energie. Čtyři z deseti respondentů (40 %) uvedli, že jejich město nebo region přijaly opatření na podporu ochrany přírody a ozeleňování měst (např. výsadba stromů), a o něco nižší podíl (37 %) se zmínil o „opatřeních ke snížení množství odpadu a jeho dopadu na životní prostředí“.
- Převážná většina respondentů (91 %) buď zcela souhlasí, nebo spíše souhlasí s tím, že by regiony a města měly mít větší vliv na tvorbu politik EU a na diskusi o budoucnosti Evropské unie.
- Na otázku, v jakých oblastech by měly mít regiony a města při tvorbě politik EU větší slovo, přibližně polovina dotázaných zvolila možnost „silnější ekonomika, sociální spravedlnost a pracovní místa“ (52 %), „vzdělávání, kultura, mládež a sport“ (51 %) a „klimatická krize a životní prostředí“ (51 %).
Průzkum „Místní politici v EU a budoucnost Evropy“ uskutečnila společnost IPSOS. V období od 25. července do 11. září 2023 se do něj zapojilo 2 907 místních a regionálních politiků.
